Ze všech přáníček od dcery kraluje to ze školky, když ji byly 3 roky. Učitelky se ptaly děti, proč maji rady své maminky a pak to vetkly krasopisne do šišatých, všelijak zmalovaných otevíracích srdci. "MAMINKA JE MOC HODNÁ. KDYŽ MUSÍM DOMA UDĚLAT NĚJAKOU PRÁCI A NESTIHNU JI DODĚLAT, TAK MĚ NESEŘEŽE". Dodnes se tomu obě smějeme. PS. letos mne pozvala do restaurace Mlsná kavka v Praze 8 a uzily jsme si to.

hle, origoš

Teď jsem přeměřila velký dar - 2x2cm, výška 3cm. Je to mini sklenička se zbytkem voňavky, stará čtyřicet let. Společný dar od mých starších synů. Od nejmladšího syna mám vyšívanou záložku do knihy. Mám těch drobnůstek víc a hlídám je opravdu jak oko v hlavě. Mamince jsem v šesti letech dala papírové srdíčko, vydrželo ve vitríně jen chviličku a pak se navždy "ztratilo". I teď, v mých 74 letech si vzpomínám, jak mě to bylo líto. Vždyť jsem to malovala s takovou láskou.

Není důležité, jaké dárky dostáváme, ale jak si jich i dárců vážíme.

Dodnes se mi orosují oči, když vytáhnu ze šuplíku obrázky s nápisem: "Mylá mamynko..."

já mám dětský výtvor, záložku do knih, kterou dodnes používám. Už se trochu páře, ale pořád je krásná.

důležité není v jakém je stavu ten dárek, ale od koho je, že?

Máma a Maminka by se mělo psát velkýma začátečníma

Maminky Vám děkují.

Moc hezké, Ivano. Takový nález jde rovnou do srdce. Krásný den matek a hodně radosti nejen od Nandy!

Ahoj, díky moc!

krásný. Taky mám schované dětské výtvory. Ne sice všechny, některé děti poničily, jiné vzaly za své při stěhování, ale většinu si schovávám :-)

já taky :-)