Ivanko, žádný strach, až to budete mít za sebou, svět se úplně rozzáří. Vzpomínám, když maminka byla na operaci šedého zákalu, jak si druhý den ráno sejmula obvaz a řekla, ježiši, to je všechno krásně barevné. A její druhá věta byla: támhle je pavučina. Dívala se na vzdálený konec místnosti v rohu u stropu a všichni jsme museli hodně zaostřit, abychom spatřili to, co ona.

Tak teď s bídou vidím pavouka :-) Ale kamarádka taky říkala, že hned museli gruntovat, všude šmouhy!

Tak za prvé, na operaci půjdete. Za druhé, operace dopadne dobře. Za třetí budete nadále krásně psát. Teď se mě vytanul na mysli, absolutně nevím proč, Auguste Renoir, blbě viděl, nádherně maloval i když to bylo tak trochu rozostřené. Držím všechny palce i ty na nohou.

Vašek

Moc děkuju, Vašku, za podporu!

Něco na uklidnění. Bude to O. K

Škoda, že mě nemůžou uspat. Ale já musím být vzhůru a mluvit- no to si něco vyslechnou, já když mám strach, tak mluvím neobyčejně hodně, rychle, a málokdy k věci!

Tomu strachu naprosto rozumím, ale Ivi, to dáš. Musíš. Strašně držím palce

Díky, Honzo Člověk se má rád, i když si myslí, že se má nerad

Půjdeš. Taky bych šla, kdyby s mým slepým okem byli schopni něco udělat. Nejsou.

Půjdu. Ale mám strach, že můj pud sebezáchovy mi šmejkne hlavou, až tam budou kutat, a bude...vlčák.