Od prodavače brýlí: "Paní ,kupříkladu tady ta brejla je designový produkt". O kalhotě jsem to už slyšel také.

Jakmile hledá někdo človíčky, pohodičku,partičku na fotbálek...tak to božínečku prchám jak střeleňoučkej.To je opravdu slang mimibazaru, ve stylu manža, příťa a mimísek. A klasický manažerský mor je neustálé nucení do "zpětných vazeb" nebo potřeb: "Vykomunikovat to s manažerem".

Vystudoval jsem elektrotechniku, takže znám "zpětnou vazbu" jako technický termín a i v jiných souvislostech mi připadá docela výstižný. Ani nevím, jak jej jednoduše opsat.

Což třeba "mějte pěkný den" se ještě ustojí, ale "ciťte se úplně svobodný říct názor..." je hnus přesatlantický...

Je to gramaticky správně a je tomu rozumět. Nemám námitek.

Ivko, co zdrobněliny? Nedávno mi napsal jeden "ctitel" toto: "Dobré ránko Lidulinko, náramně ti to sluší. Hezké vlásky, milé tvářičky, usměvavé rtíčky. Přeji ti hezoučký dník." ..... no, neosypala by ses???

Ale vždyť je to pěkňoulinké...

Milá paní Ivano,

jo, pěkně to popisujete. Myslím ale, že tuším, odkud pochází třeba "víš co" -- pouhý překlad "you know" nebo "you know what I am saying", podobná vata, dlouho už používaná, podobně "jako" je "like", taky starý americký hřích. Sedmého pádu se rozhodně nadužívá, já jsem se učila, že když je nějaká vlastnost apod. neměnná (např. muž, běloch... ač se teda oboje dá teoreticky vzato změnit) je tam 1. pád, ovšem když je někdo horníkem, je to zcela správně, protože je to získaná věc, zaměstnání, se kterým může praštit. Ovšem "bývalým horníkem" by už člověk být neměl, gramaticky vzato, protože na minulosti už nic nezmění.

Víc mě ovšem vyvádí z míry třeba fotalové zpravodajství "Baník tam vstřelil gól Novákem" (či jak se ti fotbalisti jmenují)... to už je síla. Tak toto přihlašuji a čekám na honorář.

Rozhodně zařadíme!

Ono je toho jakoby fakt hodně, prostě lidi tu češtinu neuměj a przněj jí, kudy choděj, že jo, jako třeba to, no, skloňování číslovky "tři" (když chceš říct, že jako šel někdo jakoby tou jakože správnou cestou, tak řekneš, že si ze třech cest vybral jakoby tu prostřední prostě, víš co), nebo taky dřív mě fakt jako točilo, když jsem poslouchala rozhovory se sportovcema a oni prostě nemohli začít tu větu normálně, ale pokaždý jí začali slovy "tak určitě", že jo, to mě jakoby štvalo fakt krutě, víš co. Pak jsme si z toho začali se stálejma štamgastama u nás jakoby dělat srandu a říkáme to teď prostě jako odpověď na všechno, a ta naštvanost se prostě najednou jakoby vytratila a je to fakt krutopřísný, víš jak...

.. jakoby... 

Karma! Po přečtení diskuse bych řekl, že to s češtinou nebude ještě tak zlé. Jde o to, jestli jsme reprezentativní vzorek, to si sebekriticky přiznejme.

Občas ulítne každý, ale je pravda, že znám lidi, kteří by češtinu mohli prznit za vlast 

.... jako, já nevím, jak vy, ale já, jako, nemusím to "jako"... Blbý je, že se čas od času nějakým tím slovním obratem nakazím sama a pak nevím, jak se ho zbavit.

S řízkem (rajskou omáčkou, roštěnkou, palačinkami atd.) NEMÁM PROBLÉM, u toho mě vždycky napadne, že by na takového zpovykance patřil pořádný hlad.:-)

Z duše mi mluvíš ..... co takhle "Honzíkovo kalhoty."

To je dost rozšířené v JČ

a co takhle šílené spojení "přesto nejede vlak"... občas to lidé používají i zcela protichůdně - když přes to "nejede vlak", je to tak důležité, že tam ten vlak nemůže jet...nebo naopak - je to tak banální a nedůležité, že přes to ten vlak může přejet

Rčení "přes to nejede vlak" mi připadá běžné, protože je slýchám od dětství, u nás v rodině se používalo. Ono hodně záleží na tom, na co je člověk od malička zvyklý. Čím je starší, tím víc mu všechno nové připadá jako špatné.

Jinak přece existuje spousta takových spojení, kterými je míněno něco jiného, než co znamenají doslova - třeba "mám okno", "on je teď na koni", "jdi se vycpat" apod.

Tak to abych si začala dávat pozor na ústa