JE TO KRÁSNÝ,KDYŽ NA NĚ TAKTO A RÁDA MŮŽETE VZPOMÍNAT...

A vzpomínám na ně čím dál víc, asi to je věkem...

Prima, živě napsáno, Ivanko. A ta rodina Vašeho táty? Také živá, sice asi někdy obtížná, ale zábavná. Nuda s ní určitě nebyla. Někdy napíši o své kamarádce, učitelce chemie a biologie Lidce. Byla také výstřední, svérázná v jednání i ve svých učebních metodách, měla různé problémy s vedením školy, ale děti ji milovaly. Já také. tož díky, Ivanko, za zábavné čtení. Karma.

Hrozně Vám závidím, táta byl sirotek a máma jedináček. Oba její rodiče zemřeli dříve než jsem se narodil. Tak velká s bouřlivá rodina jako Vaše musela být požehnáním. Navíc o ní moc hezky píšete.

Vašek

Občas to bylo i napínavé- kdo s koho

Objížďky! A řidičák v 57. 😃

Ivčo, tvé vzpomínky mě moc pobavily

Já mám zas ráda Tvé vzpomínky, Horste

Vzpomínky žijí v nás...

Ano

Krásné vzpomínky. A já jsem také řidička na jednu trasu, jakmile byla objíždˇka nebo policie nějaké auto zastavila a já jsem je musela objíždět, tak jsem měla málem smrt. Při objížce jsem volala Nikovi a ptala se kam mám zatočit a kde vyjedu, protože u nás nejsou žádné cedule a šipky. Dneska už je navigace, kterou jsem před dvaceti lety v autě neměla, ani chytrý telefon.

Budu taky jednotrasová