Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsme kupovali auto

Bylo to krásné období mého života. Po hodně dlouhé době jsem byla šťastná. Asi jako blecha. Ne. Blecha byla proti mně tehdy v těžké depresi! Byla jsem mnohem, mnohem šťastnější!

Právě jsem dostala do péče svou první holčičku, do které jsem byla úplně zamilovaná.  A po dlouhé době od rozvodu jsem byla i čerstvě a až po uši zamilovaná do svého nového přítele. Budoucnost se mi jevila jako sladce růžový, voňavý, měkoučký, ale absolutně nezničitelný polštář.

S mým milovaným jsme si vymysleli, že si pořídíme auto!  Na nové jsme neměli, vlastně tedy ani na staré, ale hodlali jsme si nějakou tu pěknou šunku- ne šunkový salám! pořídit na úvěr. Několik dní jsme oba strávili nad inzeráty všech možných bazarů, udělali si jakou takous představu a vrhli se vstříc dobrodružství.

Vybrali jsme si nejznámější autobazar a zavolali tam. Sice jsme spíš chtěli nějakou přesnější informaci, takové to ošplouchnutí na břehu studené a dravé řeky, ale zaměstnanec nás ujistil, že nejlépe se informace podávají přímo na místě. Trochu jsme se ošívali, bylo to v zimě, cesta daleká, ale když jsme se dozvěděli, že běžnou praxí tohoto autobazaru je přivézt si zájemce od jejich bydliště až k nim, bylo rozhodnuto.

Za malou chvilku už na nás troubilo čekající auto. Před zraky sousedů jsme pyšně usedli do luxusního fára a vyjeli. Zubaté sluníčko svítilo, ve vyhřátém autě  hrála příjemná hudba; připadala jsem si jako v nějakém romantickém filmu. Přítel to zjevně vnímal podobně. Usmíval se od ucha k uchu i dál, vzrušeně mi tiskl ruku a sem tam mě líbnul.

V naší stanovené finanční kategorii tu bylo hned několik aut. Ochotný pán s kruhem klíčů nás ochotně povozil jedním z nich. Nebylo to špatné. Pak přišel na řadu další vůz. Našemu řidiči nemizel úsměv z tváře. Je nanejvýš rozumné, pořádně si ozkoušet víc aut. S tím jsme oba souhlasili, a tak jsme neúnavně brázdili okolí v dalších a dalších ojetinách. Už jsme prakticky byli rozhodnutí, když mě napadlo něco důležitého. Můj milý měl z posledního ze svých manželství dvě děti! Do tohohle typu se spolu s mými dvěma nevejdeme! Ještě že jsem si to uvědomila!

Takže Berlingo! Všem se naráz ulevilo. Nejistota opadla a už zbývala jenom formalita: zaplatit!

Nijak jsme se netajili faktem, že si na tu hnědou šunku budeme muset vypůjčit, ale dozvěděli jsme se, že to dělají skoro všichni kupci, a autobazar má spolupráci s mnoha bankami. Jistě si vybereme, která z nich nás založí!

Radostně jsme odskákali do kamrlíku s počítačem. S řidičem jsme se srdečně rozloučili. Přáli jsme mu tu prémii, kterou za svou dlouhou práci s námi dostane! Sáli jsme kávu a poslouchali, jak sekretářka telefonuje s peněžními ústavy. Přišla nám rozpačitá, ale stále byla vlídná. 

Už byla tma, když obtelefonovala skutečně vše, co bylo k dispozici. Přisedla si k nám. Přítel se radostně tetelil, já už byla unavená, ale spokojená, že bude hotovo. Sepíšeme to, a odjedeme NAŠÍM NOVÝM AUTEM domů žít dál náš sen...

Paní seděla naproti nám a tak nějak divně si nás prohlížela. Pak nám poněkud strnule vysvětlila, že auto nebude! Div jsem nevsála i hrníček. Žádná banka nás nezaloží! A pak už to jelo jak po sádle. Podlaha se pode mnou neotevřela, aby mě milosrdně pohltila, takže jsem se dozvěděla celkem interesantní novinku, a sice, že můj partner má ve všech bankách, co jich u nás je, ČERVENÝ VYKŘIČNÍK! Dlužník, neplatič! 

Když jsem opět začala pravidelněji dýchat, nabídla jsem se nesměle já. Nikomu nic nedlužím! I paní svitla naděje, která ovšem vzápětí pohasla, když jsem coby zaměstnání nahlásila mateřskou.

Nevím, jestli mysleli, že si z nich děláme srandu nebo jestli jsme skutečně tak blbí, ale ze dveří nás nevykopla ani teď, ani když se přítel zeptal, zda nás zase odvezou nazpět domů. Zpětně se tomu podivuji ještě dnes, a také se divím tomu, že mi ty zmíněné červené vykřičníky nic neřekly?

Nemohly, ani kdyby je paní dala s sebou na papíře. Byla jsem přece zamilovaná jako nikdy a tento cit, který mnou prostupoval do každé částečky duše i těla, mi šuškal, že se to vysvětlí, zvládne, překoná. Vykřičníky prostě neměly šanci. Odkopla jsem je co nejdál a kopala jsem je docela dlouho, až mě jednoho dne doběhly a nakoply pro změnu ony mne.

Ale já nelituju. Nepoznala bych, jaké to je-  být totálně sjetá láskou a žít si aspoň deset let na růžovém polštáři.

 

 

Autor: Ivana Dianová | pondělí 6.2.2023 13:48 | karma článku: 38,82 | přečteno: 1548x
  • Další články autora

Ivana Dianová

Nedívej se tam, nikdo tam není

Nevím přesně, zda je to dar nebo prokletí. Jsem pro jistou skupinu obyvatel nepřehlédnutelná a neodolatelná. Vlastně s tím nic nechci dělat, i kdyby to šlo, když se tak nad tím zamýšlím.

10.4.2024 v 10:24 | Karma: 24,08 | Přečteno: 910x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma: 42,65 | Přečteno: 10364x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Utržená ze řetězu

Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!

25.3.2024 v 20:38 | Karma: 29,76 | Přečteno: 885x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Kšeft století

Nejsem obchodně zdatná. Vůbec. Nemám v sobě to pnutí a když se občas snažím v tomto směru něco podniknout, kdekdo mě dokonale očůrá. Tím víc mě fasinují lidé, kteří to mají naopak, zejména když tím nepoškozují druhé.

21.3.2024 v 14:46 | Karma: 31,58 | Přečteno: 914x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Dvě ženy v jedné posteli

Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.

15.3.2024 v 0:14 | Karma: 32,35 | Přečteno: 1354x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Fíkusová paralela

Rostlinou naší rodiny je jednoznačně fíkus. Měli jsme doma skutečného obra, který měl na svém kmeni neobvykle mnoho větviček. Každé z dětí, když přišel ten pravý čas, si jednu ulouplo a dalo do láhve od limonády s vodou.

5.3.2024 v 15:58 | Karma: 32,76 | Přečteno: 692x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Neučte mě znát učitelky

Nesnáším "Mekáč", ale moje dcery to mají naopak. Nevím, proč. Takže jim vždy vysvětlím, jaká že to zvěrstva jedí, nevynechám ani mleté kůže a chrupavky. A popíšu mastnotu. Přepálenou! Játra! Slinivka! No a pak jim něco objednám.

27.2.2024 v 18:51 | Karma: 33,47 | Přečteno: 1148x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Jak mi dcera odehnala partnera

Nikdy by mě nenapadlo, že to může být tak rychlé. Ale ať! Už to nebolí. Zjevně to nebyl ten pravý. A jiného než pravého už nechci!

7.2.2024 v 20:07 | Karma: 38,09 | Přečteno: 3779x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Právnička nebo houslistka?

Dramatické období, kdy dítě začíná rozvažovat o svém budoucím povolání, je, zdá se, tady. Moje starší dcerka má relativně jasno.

4.2.2024 v 23:45 | Karma: 32,30 | Přečteno: 742x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Které z dětí máš nejradši?

Moje starší dcera mi tuhle otázku klade každou chvíli. Vybafne to na mě, když to nejméně čekám. Jestli doufá, že se spletu nebo mě nachytá u nějaké nepřesnosti, těžko říct. Naopak tuším, proč se mě na to ptá.

1.2.2024 v 2:52 | Karma: 37,14 | Přečteno: 2639x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Nejdůležitější ze všeho je vyčistit si cévy

Nedělám si iluze, že moje cévy jsou křišťálově čisté, prakticky průhledné, a že uplést z nich pružnou pomlázku by byla brnkačka.

17.1.2024 v 3:21 | Karma: 35,65 | Přečteno: 1108x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Jak jsem zpívala v katolickém kostele svým skoro barytonem koledy

Pro spoustu lidí není podobná aktivita nijak neobvyklá či zarážející. Pro mne to však byla tak ojedinělá a pikantní zkušenost, že jsem se rozhodla ji písemně zpracovat a podělit se o ni.

6.1.2024 v 2:38 | Karma: 36,03 | Přečteno: 773x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Krajky. Všude samé krajky

Přehodil mi přes obličej a horní část těla studenou plachtu. Ukázalo se, že má jeden otvor. Tím sáhl dovnitř a ucítila jsem, jak se dotýká mých víček a vzápětí mi na oko nainstaloval nějaký přístroj. Propadla jsem panice.

21.12.2023 v 0:38 | Karma: 37,94 | Přečteno: 916x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Předvánoční setkání

Bylo vedro. Seděly jsme zase jednou s mámou u stolku na balkóně s výhledem na celé Nuselské údolí a Pankrác, před sebou poctivé hrnky s kávou, a povídaly jsme si. Letní den jak vyšitý. Brzy budou prázdniny.

4.12.2023 v 8:22 | Karma: 38,61 | Přečteno: 914x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Babybox. Ano - ne?

Anna tudy procházela už potřetí. Pokaždé, když míjela to místo, maličko zadrhla v chůzi a srdce se jí naopak rozběhlo rychleji. U hlavního vchodu do nemocnice bylo v tuto dobu docela rušno, ale tudy, za rohem, nešel skoro nikdo.

29.10.2023 v 13:45 | Karma: 42,00 | Přečteno: 2347x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Dej mi znamení

Dobře si pamatuji ten den. Sluneční paprsky se prodíraly skrz štětinaté větve starých borovic, vzduch voněl vodou z nedalekého rybníka a šťastnými výkřiky dovádějících dětí. Písek na pláži mě pálil do šlapek a já koukala do nebe.

17.10.2023 v 2:19 | Karma: 39,65 | Přečteno: 1054x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

S drápy na věčné časy a nikdy jinak, zdá se

"Ještě pár schodů a jsme tam," povzbuzovala mě halasně Vivi a tlačila svými maličkými packami do mých zad. "Hele, až budeme támhle, uvidíme vláček!" lákala mě.

14.10.2023 v 20:56 | Karma: 38,11 | Přečteno: 974x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Příběhy z naší rodiny VIII.

Každé dítě by mělo mít blízkou dospělou osobu, se kterou může svobodně rozebírat svoje myšlenky, pocity, zážitky a poznatky ze života. Neměl by to být rodič, ale někdo jiný z rodiny, popřípadě z přátel rodiny. Já jsem měla tetu.

5.10.2023 v 17:44 | Karma: 37,35 | Přečteno: 810x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Tři jahodové a jeden prs

Po třídní schůzce chodíme vždycky na zmrzlinu. Já si ji zasloužím, neb jsem vždy umluvená a vyprahlá jak horník, Vivi, která to absolvuje se mnou, za klidnou spoluúčast, Nanda za odměnu. Je to náš rituál.

21.9.2023 v 17:47 | Karma: 38,64 | Přečteno: 1114x | Diskuse| Ona

Ivana Dianová

Dva tátové. A proč by ne?

Vracíme se s dcerkami ze hřiště. Cestou nás dobíhá nádherné dítě, tak dvouleté. Mini culíčky, obrovské černé oči s radostnými jiskřičkami. Maličká mi připomíná Nandu, když byla malá. Okamžitě zjihnu. "Ne! mami, ne!" zaklíná mě.

13.9.2023 v 17:26 | Karma: 37,29 | Přečteno: 1319x | Diskuse| Ona
  • Počet článků 628
  • Celková karma 33,42
  • Průměrná čtenost 2040x
Učitelka MŠ, matka, muzikantka, autorka knih "30% pro život" a  "Dokonalá rozkoš", ...a také Danajka.  Psát mi můžete na ohlasynablogdanajka@seznam.cz             Miluju Ich formu a mám jen jeden život, takže... :-)

Seznam rubrik

Oblíbené blogy