Bordelářka

30. 08. 2019 20:41:09
Jsem. Bordelářka. Přiznávám se,,,,a je mi to fuk. Jestliže jsem se takto mohla dožít poměrně vysokého věku, nebudu se už předělávat. A budu si zvát návštěvy. Furt. Co se budu stylizovat.

Jako si na stará kolena nebudu nebudu zvykat na čokoládu, kterou často dostávám, i když Schwarzwaldská šunka je tak skvělá a všelijaké chorizo klobásky taky.

Moje maminka byla extrémně pořádná. Jíst se dalo z podlahy, pít ze záchodu. Vše vzorně srovnané. Pochybuju, že by u nás někdy byla nějaká bakterie. To bych se fakt divila. Savo. Vyvářecí hrnec. Vše přežehlené, sterilní. Očistné rituály až obsedantního charakteru. Před dlouho plánovanou návštěvou takový grunt, že by se dal přirovnat k vojenským manévrům. Vše nejlépe bílé, popřípadě nějaká ta světlá barva, operační sál hadr.

Můj táta byl pravý opak. Něco nepopsatelného. A na rozdíl od mámy, která měla fobii z návštěv, které by eventuálně mohly objevit nějakou tu nedokonalost, táta mě návštěvy rád. Co se jeho týkalo, mohly přijít kdykoli během dne i noci, ohlášení dopředu nebylo nutné. Otcův úklid jeho pokoje probíhal podle starého sprostého pořekadla "Kopla výkal pod kredenc a bylo".

Já jsem táta i máma, děsivá směs obsedantně čistotného bordeláře. Bakterie s námi jistě žije nejedna, viz psice, ale Savo a vyváření mám taky ráda. Stejně tak světlý nábytek. Návštěvy mám ráda, ale taky se jich bojím. V takových případech nejprve manévry, pak hosté.

Mou největší slabostí jsou útroby skříní a všech možných šuplíků a přihrádek.Já to prostě nedávám. Umím to uklidit, ale nedokážu to udržet uklizené. Teta, která mi jednou o prázdninách v bytě zalévala květiny, zažila šílené leknutí. Netušila, že jsem těsně před odjezdem něco hledala ve svém psacím stolku, což probíhá většinou tak, že vysypu šuplíky na hromadu, a nestihla jsem to shrnout zpět.

"Já myslela, že seš vykradená!" líčila mi otřeseně. Semo tamo mi něco spadlo na zem, no, však je taky moje...

Můj muž, voják....Jeho komínky ve skříních jsou jistě taky nějaká diagnóza. Zatímco já razím heslo, že dokud jdou dvířka zavřít, je to v pohodě, jeho vyřídí každý odchylný milimetr. Trpí jak zvíře.

Když jsem si vybírala povolání, myslela jsem, že stačí mít ráda děti, umět to s nimi, být muzikální, výtvarně schopná, apod., viz přijímačky. Nikdo mi nezdůraznil, že v dětských kuchyňkách musí být vystavené mini hrnečíčky oušínky jedním směrem. Že hromada výtvarného materiálu na mé katedře místo ozdobné dečky je odporný zločin. Že dítě upatlané od barev a bláta až na zádech je nežádoucí jev, ač si den neskutečně užilo. Že dětské motorky v garáži musí být seřazené podle odstínu barev a musí lícovat. Že...

V poslední době mám pocit, že bych se měla konečně přijmout se vším všudy. Jsem bordelář, ale dobrá a milující matka, žena a učitelka. Mám spoustu dobrých vlastností. Kdo chce, ať bere, kdo ne, tak ať nechá být.

A návštěvy si budu užívat bez výčitek a jakýchkoli obav. A pokud by mě snad chtěl navštívit někdo z těch obsedantnějších, co se se pořádku týče, mohu nabídnou pěkný (vyvařený, nažehlený) šátek na zavázání očí.

Autor: Ivana Dianová | pátek 30.8.2019 20:41 | karma článku: 33.00 | přečteno: 1158x

Další články blogera

Ivana Dianová

Anální styk za kabelku

Byla taková divná, mně by se tedy nijak zvlášť nelíbila: malá, chlupatá, na můj vkus dost ušatá. Chápu ale, že nemusí mít všichni stejný vkus.

9.9.2019 v 22:04 | Karma článku: 24.63 | Přečteno: 2048 | Diskuse

Ivana Dianová

Operace byla náročná, ale přežila jsem

Cítím to jako velkou nespravedlnost, že zrovna já jsem musela prodělat tak zákeřný útok, navíc v době, kdy pomoc byla tak daleko...

23.8.2019 v 0:57 | Karma článku: 31.09 | Přečteno: 1167 | Diskuse

Ivana Dianová

To nevymyslíš

"To nevymyslíš! " Honza vypadal zničeně, až jsem se lekla: není mu špatně? "Je mi špatně", zařval, "šíleně! Schválně poslouchej..."

15.8.2019 v 0:07 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jan Hulik

První den ve škole,

byl stejný jako den druhý i třetí. Dokonce se nelišil od všech následujících, protože škola pro dyslektiky vlastně neexistuje

15.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CXXXII.

Uplynulé dny mi přinesly poučení o výskytu tzv. neviditelných činností ve zcela nečekaném oboru, konkrétně stavebnictví.

14.9.2019 v 6:32 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 168 | Diskuse

Jan Hulik

Devátý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce

20.08.2019 Františkovi lázně. Nikoli každý ví, že ve Františkových lázních byla i Božena Němcová. O autorce láskyplné knížky ,,Babička,, víme, že postava Barunky v knížce je ona sama. Že předlohou Boženě

12.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 235 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Někdy musí i šéf počkat

"To nedám šéfe," zamručím do telefonu. Je nekompromisní. Do hodiny na překladišti??! Se zbláznil nebo co? Tady jsou zácpy jak prase... Přesto řeknu : "Budu tam." No, co taky říct vedení, že jo?!

12.9.2019 v 5:00 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 484 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmicky poPrázdninově

Poezie prvního písmene Pár protestujících potomků přijímá pravidelné povinnosti po prázdninách pomalu; pronáší problematicky publikovatelné pubertální průpovídky.

11.9.2019 v 7:15 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 151 | Diskuse
Počet článků 499 Celková karma 31.34 Průměrná čtenost 1945

Učitelka MŠ, matka, muzikantka, autorka knihy "30% pro život", ...a také Danajka

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz