Poslední sex starého muže
Paní středních let, která mu otevřela, vypadala skoro mateřsky. Příjemně zaoblená, jednoduše oblečená, delší rovné vlasy měly odstín zralých kaštanů z jeho dětství, kdy je s kamarády sbírali, a nosili lesníkovi, ale nejhezčí měla úsměv. Milý, skoro laskavý.
„Karel Novotný,“ představil se a uctivě nadzdvihl klobouk, jak byl zvyklý.
„Já jsem Hana,“ řekla prostě. Její hlas už znal z telefonu: teplý, trochu zastřený alt.
Najednou mu přišlo absurdní ptát se po sexu a všech těch věcech okolo. Obchodní stránku, jak to ohleduplně opsala, ale vyřešili hned zkraje. Hana jednala stručně, věcně a velmi taktně, za což jí byl Karel vděčný. Dost se toho bál, popravdě si vůbec neuměl představit, jak platí za intimní chvíle cizí ženě a tlačí ze sebe své požadavky.
Inzerát byl jedna věc, osobní setkání ovšem druhá, a úplně jiná.
Čím dál uvolněněji si povídali nad hrnkem čaje a bábovkou. Nechyběly ani obložené chlebíčky, dokonce Karlovy nejoblíbenější: s vejcem a majonézou.
Karel žil léta sám, a mimo setkání se starým kamarádem ještě ze školy, Lojzou, si málokdy vykládal. Se sousedkou, to jo, pár slov na schodišti. A nebo v obchodě na rohu, kam pravidelně chodil. Ale takhle příjemně už dávno ne. Vlastě od doby, co mu zemřela žena…
Hanu všechno zajímalo, čas od času se usmála a připojila vlastní postřehy, a Karel si skoro říkal, že už tohle je nádhera, i bez sexu.
Nakonec na tohle téma zabrousila Hana. Už věděla o Karlově touze ještě alespoň jednou zažít milování, i o jeho obavách, zda se mu to vůbec ještě podaří. Po sedmdesátce už to není pravidlem, to je jasné. Uklidnila ho, že i kdyby selhal, svět se nezboří. A ona ho v tom rozhodně nenechá, usmála se, a Karel jí její široký úsměv vděčně oplatil.
„Prostě si spolu užijeme pohodu,“ pronesla trochu laškovně, “prostě příjemné odpoledne, ono nějak bude,“ to už se spolu svlékali v koupelně. Nejdřív každý sám, pak navzájem. Karel nemohl spustit oči z jejích prsů, kyprých a pozoruhodně pevných, s výraznými narůžovělými bradavkami. Neodolal a přisál se k nim, spíš jako kojenec, než milenec, něžně a dlouze. Hladila ho přitom po hlavě, taky spíš jako děcko. Byl šťastný, jako už dávno ne. To už se přesunuli z koupelny do ložnice, na velké letiště, a on se stále nemohl nabažit jejích ňader. Jemně mu sunula hlavu níž a níž, až se octla na jejím trochu vystouplém teplém bříšku. Zjistil, že i tady je mu krásně. To už mu nelaskala jenom hlavu.
„Počkej,“ pošeptala mu zadýchaně po chvíli,“ lehni si teď na chvilku, jo? „ Měla přivřené oči a nepopsatelný výraz ve tváři. Vášnivý, ale především něžný. Vlastně naprosto vytěsnil, že je právě s prostitutkou. Byl zamilovaný a miloval se! Splnil se mu jeho sen!
Nasedla si na něj a její prsy se mu již opět rozkomíhaly v teď už pravidelném rytmu před očima. Laskal je očima i rukama. Trvalo to jen pár minut, ale věděl, že tenhle obraz bude mít uložený v paměti do konce života.
Nezlobil se na svoje staré tělo, naopak, byl pyšný a ani se nestyděl za selhání, se kterým původně vlastně počítal hned zkraje, byl šťastný, k slzám šťastný, když poprvé v životě zažil ženskou hlavu ve svém klíně a na oplátku pak spočinul v jejím, horkém a voňavém....
Cestou domů se zastavil v květinářství. Pečlivě vybral zajímavou kytici a nechal ji poslat na jistou adresu. „Děkuji Ti, milá Hano, z celého svého srdce Ti děkuji!“ Nic víc na přiložené kartičce nebylo.
Doma si lehnul a hlavu si podložil rukama. Voňavýma rukama…Schválně si je neumyl!
Usínal, hlavu plnou její vůně a vzpomínek, a neskutečně se těšil na zítřek…
Ivana Dianová
Nedívej se tam, nikdo tam není
Nevím přesně, zda je to dar nebo prokletí. Jsem pro jistou skupinu obyvatel nepřehlédnutelná a neodolatelná. Vlastně s tím nic nechci dělat, i kdyby to šlo, když se tak nad tím zamýšlím.
Ivana Dianová
Billa šok
Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.
Ivana Dianová
Utržená ze řetězu
Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!
Ivana Dianová
Kšeft století
Nejsem obchodně zdatná. Vůbec. Nemám v sobě to pnutí a když se občas snažím v tomto směru něco podniknout, kdekdo mě dokonale očůrá. Tím víc mě fasinují lidé, kteří to mají naopak, zejména když tím nepoškozují druhé.
Ivana Dianová
Dvě ženy v jedné posteli
Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.
Ivana Dianová
Fíkusová paralela
Rostlinou naší rodiny je jednoznačně fíkus. Měli jsme doma skutečného obra, který měl na svém kmeni neobvykle mnoho větviček. Každé z dětí, když přišel ten pravý čas, si jednu ulouplo a dalo do láhve od limonády s vodou.
Ivana Dianová
Neučte mě znát učitelky
Nesnáším "Mekáč", ale moje dcery to mají naopak. Nevím, proč. Takže jim vždy vysvětlím, jaká že to zvěrstva jedí, nevynechám ani mleté kůže a chrupavky. A popíšu mastnotu. Přepálenou! Játra! Slinivka! No a pak jim něco objednám.
Ivana Dianová
Jak mi dcera odehnala partnera
Nikdy by mě nenapadlo, že to může být tak rychlé. Ale ať! Už to nebolí. Zjevně to nebyl ten pravý. A jiného než pravého už nechci!
Ivana Dianová
Právnička nebo houslistka?
Dramatické období, kdy dítě začíná rozvažovat o svém budoucím povolání, je, zdá se, tady. Moje starší dcerka má relativně jasno.
Ivana Dianová
Které z dětí máš nejradši?
Moje starší dcera mi tuhle otázku klade každou chvíli. Vybafne to na mě, když to nejméně čekám. Jestli doufá, že se spletu nebo mě nachytá u nějaké nepřesnosti, těžko říct. Naopak tuším, proč se mě na to ptá.
Ivana Dianová
Nejdůležitější ze všeho je vyčistit si cévy
Nedělám si iluze, že moje cévy jsou křišťálově čisté, prakticky průhledné, a že uplést z nich pružnou pomlázku by byla brnkačka.
Ivana Dianová
Jak jsem zpívala v katolickém kostele svým skoro barytonem koledy
Pro spoustu lidí není podobná aktivita nijak neobvyklá či zarážející. Pro mne to však byla tak ojedinělá a pikantní zkušenost, že jsem se rozhodla ji písemně zpracovat a podělit se o ni.
Ivana Dianová
Krajky. Všude samé krajky
Přehodil mi přes obličej a horní část těla studenou plachtu. Ukázalo se, že má jeden otvor. Tím sáhl dovnitř a ucítila jsem, jak se dotýká mých víček a vzápětí mi na oko nainstaloval nějaký přístroj. Propadla jsem panice.
Ivana Dianová
Předvánoční setkání
Bylo vedro. Seděly jsme zase jednou s mámou u stolku na balkóně s výhledem na celé Nuselské údolí a Pankrác, před sebou poctivé hrnky s kávou, a povídaly jsme si. Letní den jak vyšitý. Brzy budou prázdniny.
Ivana Dianová
Babybox. Ano - ne?
Anna tudy procházela už potřetí. Pokaždé, když míjela to místo, maličko zadrhla v chůzi a srdce se jí naopak rozběhlo rychleji. U hlavního vchodu do nemocnice bylo v tuto dobu docela rušno, ale tudy, za rohem, nešel skoro nikdo.
Ivana Dianová
Dej mi znamení
Dobře si pamatuji ten den. Sluneční paprsky se prodíraly skrz štětinaté větve starých borovic, vzduch voněl vodou z nedalekého rybníka a šťastnými výkřiky dovádějících dětí. Písek na pláži mě pálil do šlapek a já koukala do nebe.
Ivana Dianová
S drápy na věčné časy a nikdy jinak, zdá se
"Ještě pár schodů a jsme tam," povzbuzovala mě halasně Vivi a tlačila svými maličkými packami do mých zad. "Hele, až budeme támhle, uvidíme vláček!" lákala mě.
Ivana Dianová
Příběhy z naší rodiny VIII.
Každé dítě by mělo mít blízkou dospělou osobu, se kterou může svobodně rozebírat svoje myšlenky, pocity, zážitky a poznatky ze života. Neměl by to být rodič, ale někdo jiný z rodiny, popřípadě z přátel rodiny. Já jsem měla tetu.
Ivana Dianová
Tři jahodové a jeden prs
Po třídní schůzce chodíme vždycky na zmrzlinu. Já si ji zasloužím, neb jsem vždy umluvená a vyprahlá jak horník, Vivi, která to absolvuje se mnou, za klidnou spoluúčast, Nanda za odměnu. Je to náš rituál.
Ivana Dianová
Dva tátové. A proč by ne?
Vracíme se s dcerkami ze hřiště. Cestou nás dobíhá nádherné dítě, tak dvouleté. Mini culíčky, obrovské černé oči s radostnými jiskřičkami. Maličká mi připomíná Nandu, když byla malá. Okamžitě zjihnu. "Ne! mami, ne!" zaklíná mě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 628
- Celková karma 33,26
- Průměrná čtenost 2040x