Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam zmizely babičky?

14. 09. 2017 13:31:17
Všimla jsem si toho už dávno: nejsou! Nebo je prostě nepotkávám, nebo nevím...Za mého dětství a mládí to bylo jiné...

Znávala jsem babičky a stařenky s hůlkou i bez. Mívaly šusťákový baloňák, takový pomačkaný vzor, s velkými knoflíky, v zimě tmavé kabátky. Na hlavě i kolem krku šátky. S hůlkou nebo bez, pouštěly jsem je s ostatními dětmi sednout. Některé vděčně děkovaly, jiné byly metrnice a samozřejmě si sedly, k tomu nám ještě div nevynadaly. Byly to ale nedotknutelné osoby- staré, které bylo nutno brát ne-li s úctou, tak alespoň vážně.

Spousty jich bydlelo v přízemí. Většina doslova v okně svého bytu. Měly tam kromě muškátů i deku, aby mohly sledovat život venku, potažmo drbů, a neotlačily se, vedle s prakticky stejným výrazem trůnily kočky. Bábinky pekly buchty, pletly, občas se vyhřívaly na zahrádce nebo prostě na stoličce před domem. S každým ztratily kus řeči nebo aspoň pozdrav a úsměv.

Ve škole jsme dělávaly tzv." dárečky pro důchodce". Ďábelská dílka z moduritu, háčkované dečky, malovaná srdíčka, apod.. Před MDŽ a Vánoci se roznášela pomocí dobrovolníků z řad dětí po barácích. Stařenky z toho měly nefalšovanou radost, a my si připadaly neobyčejně šťastně a důležitě, to pro tu jejich radost.

Mojí mamince tyto akce dost braly nervy. Chodívala vždy zásadně s námi, neb i v domě hodných babiček může bydlet (nebo číhat- domy se nezamykaly) úchyl nebo cvok.

Svoje vlastní babičky jsem poznala až na sklonku jejich života. Byly už hodně nemocné, takže naše vztahy byly omezeny na mávání do nemocničního okna. Měla jsem ovšem pratetu Mařku! Klasika! V zimě kašmírový šátek, v létě silonový, pod ním drdůlek. V ruce koženou kabelu: vánočka, zabalená v utěrce, kameňák se sádlem. Při každé návštěvě. Tato dobrá, i když velice jadrná a rázná osoba mě v pubertě těžce znechutila, ač mě tehdy vlastně chtěla pochválit: ta je pěkná, ta MÁ ZADEK!!! Rozdýchávala jsem to tenkrát asi půl roku...

V dnešní době nejsou babičky. Jsou postarší čupr ženské, moderně ustrojené, nalíčené, sportující, užívající si života, i s přehledem o životě. I na venkově místo zástěr a tepláků pod nimi, o šátku nemluvě, žijí udržované staré paní. Běžně užívají všelijaké vymoženosti techniky, jdou s dobou.

Chápu, že se těžko budou šourat se síťovkou a v důchodkách, jen pro uspokojení mých dětských představ, šusťákem by mě nejspíš utloukly, kdybych jim ho nutila, ale stejně...

Ty moje babičky to prostě nejsou...

Autor: Ivana Dianová | čtvrtek 14.9.2017 13:31 | karma článku: 36.50 | přečteno: 2541x

Další články blogera

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 397 | Diskuse

Ivana Dianová

Když chcete sex, strašně ho chcete, a ono to nejde

"Miláčku, půjdeš nahoru, viď," nedočkavě mi přejel po zádech a mírně pošťouchl rádoby vzhůru. " Já to dneska neudýchám". Už teď funěl jak ježek.

11.11.2017 v 14:52 | Karma článku: 31.49 | Přečteno: 2160 | Diskuse

Ivana Dianová

Nevolím

Nevolím, nevolila jsem a nikdy volit nehodlám. Jak by řekl můj otec: "A dyť je to furt do blba!" Což je...

17.10.2017 v 21:34 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 1467 | Diskuse

Ivana Dianová

Smrtelně zraněná učitelka

Kdo by si myslel, že v mateřské škole bývá jenom prosluněná pohoda a sladké cvrlikání, šeredně by se spletl...

10.10.2017 v 22:05 | Karma článku: 37.12 | Přečteno: 2315 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 397 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 717 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.24 | Přečteno: 312 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 514 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 502 | Diskuse
Počet článků 448 Celková karma 32.83 Průměrná čtenost 1914

Učitelka MŠ, matka, muzikantka, autorka knihy "30% pro život", ...a také Danajka

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.