Mam to take, vidim bezbranny a smutny pohled a chtela bych adoptovat kazdeho mourka nebo psika. Vim, ze nemuzu, a to boli. Karma za clanek.

Bezmoc je hrozná někteří jsou opravdová hovada, nemůžu to říci slušněji. Také mě z dětství podobný zážitek utkvěl a v hlavě je zasutý. Občas se vynoří, když narazím na dalšího magora.

Ano

Ivi, nejhorší je, že krutosti se dopouštějí lidé nejen slabšího ducha a IQ, ale i lidé vzdělaní, kteří by mohli přemýšlet o živém tvoru, který provází člověka od nepaměti, jako o živé bytosti.

Paradoxem je když osoba vzdělaná jedním dechem řekne, že přebytečná štěńata utopí, protože potřebují přece jen jedno nebo dvě a na druhé straně peláší v neděli či jindy do kostela, aby se očistil ze svých hříchů. Krutost na zvířatech, ale za hřích nepovažuje.

viď

Ivanko, to jsou okamžiky, kdy si vzpomenu na jedno moudro pana Wericha: Člověk může udělat jen to, co mu dovoluje člověčenství.

Díky, Pavle

Smutné. Tu bezmoc znám. Tobě a

Díky, Dášo

Nosím v hlavě příběh (jen to sepsat) na podobné téma. I když jste takovy teď publikovala vy, stejně ho taky vydám.

Nemám ráda krutosti lidí vůči zvířatům... Proč? Protože jsme prý "lidští", tak smíme? Občas chceme být bohy a určovat, kdo nebo co kde smí žít a kde ne....

I když v noci řvou jak blbý, stejně mám kočky ráda. Braňte je dál, ony za to nemůžou, že se na ně lidi vykašlali a opustili.

Já teď čtu knihu Farmagedon. Smutné čtení o zvířatech v klecích. Děkuji za všechna zvirata,která ochraníte. Karma

děkuju

Taky kolikrát žasnu, čeho všeho neuchráníme děti a jejich citlivost příliš brzo. Pěkný článek, Ivanko

Přesně tak, děkuju

Někdy mě opravdu mrzí, že dnes už opravdu málokdo věří v Boha. (I já jsem spíš agnostik). Jinak by nebylo v lidech tolik krutosti (a nelidskosti) nejen vůči "němým" tvorům - ale i vůči sobě navzájem. Lidé by takové jednání považovali za hřích, za který budou jednou potrestáni, a měli by aspoň špatné svědomí. Doma i ve škole nás učili, že každé zvířátko je "boží tvor," kterému se nesmí ubližovat. Měla jsem špatné svědomí když jsem omylem zašlápli mravenečka. (Jinak to ovšem bylo u domácích zvířat). Ale i tam se všichni snažili chovat se k nim s citem, i když zlí lidé byli vždycky, ale vědělo se to o nich (na venkově) - a lidé jimi opovrhovali. Díky Ivanko. Karma.

Já taky děkuju

Každý pól má protipól. Tak to prostě je a bude.

bohužel