..... .... mám stejné pocity, když procházím své rodné Holešovice od Štrosmajeráku kam jsem chodil do školy, přes Heřmaňák, U Smaltovny - kde jsme tehdy bydleli - až k ,,fučíkárně". A to nemluvím o porodnici na Štvanici, kde jsem se narodil a která už je bůhví kolik let zbouraná. Jo - už se zrátka kácí i našem lese. Spravedlivé ale je, že ta léta přibývají všem stejně! Karma.

díky

Mila jmenovkyne....pocetla jsem si a dojmula jsem se. Vyrustala jsem na Starem Meste...kousek od Karlova mostu.

Tak tam už to musí pro Vás být k nepoznání, co

jooo, když jsem ještě bydlel "pod tim velkym mostem" , neboli v Sarajevske a chodil do stejne skolky jako Ty, tak mne maminka s tatínkem bravali o nedelich a svatcich na procházku do kopce po Belehradske a na rohu s Koubkovou, teda kousek od Tylaku, jsem vzdycky dostal odmenu, bezvadny jahodovy koktejl z praveho mleka a z opravdických jahod (zadny Mek koncentrat) namixovany před očima zákazníka - takovy prodavali tam na rohu z okenka cukrarny ...dneska je tam nejaka hadrarna nebo co...

Jednou mi spadla zdejší trojbarevná točená na zem... Naštěstí se dostavil velký pes a potěšil se hltavě, čímž mě uklidnil...

Před několika lety jsem bydlel v této čtvrti, takže to tam dost dobře znám a vzhledem k tomu, že tam dosud bydlí i část příbuzenstva a mám tam i mnoho svých dobrých přátel, tak se tam občas objevuji. Potkával jsem tam i mnoho umělců, kteří v této čtvrti bydleli - například paní Maciuchovou, do restaurace U Holanů chodil Vlastík Bedrna se svojí fenkou Stelou, party trampů s kytarami (se kterými jsem si občas zahrál a rád přijal pozvání na potlachy jejich osad) a Mejla Hlavsa z Plastic People, který už bohužel není mezi námi, v restauraci Na Bělehradské byl štamgastem bohužel už taky zesnulý Ivo Pešák z Banjobandu Ivana Mládka a naproti přes ulici do baru Woodstock chodily legendy našeho bigbítu. Setkal jsem se v okolí i s dalšími výbornými muzikanty, které ani nelze všechny jmenovat., snad za zmínku určitě stojí Jarda Řehoř, bydlící až do své smrti v Lublaňské ulici který napsal například trampskou píseň Kapkami si déšť (Kryté vozy) a mnoho dalších krásných písniček a textů. Bohužel se v našem lese už kácí, ale v žádném případě to neznamená ztrácet sílu k životu. Moc děkuji za váš trochu nostalgický blog. Samozřejmě karma .

Moc jsem se těšila, až se mi ozve domorodec, díky! P.S.: Pan Pešák bydlel krátce v našem domě, takže to měl do hospody co by kamenem dohodil, doslova!

Tam to znám. Pro mě míval podobný význam smíchovský Anděl. Ale takový, jak je teď, se mi docela líbí. Až na ty banky, samozřejmě. To je něco jako mor. A na to, co provedli s mým Andělem. Jak ho zavřeli do rohu před pizzoškou. Ale on to dává. Život jde prostě dál. Naše děti budou mít zase jiné vzpomínky.

Anděl taky dostal na frak, to jo....

Hodně se změnilo a mnoho krás ubylo. Ale nezoufejme, Ivi, jiné krásy vznikají a lidé na ně budou vzpomínat podobně, jako my vzpomínáme na ty své. A s potkávání lidí je to podobné, příště se tam rozhlédni a uvidíš, kolik lidí se tam spolu družně baví. Akorát, že my je neznáme

Jojo, naše staré dobré časy....Nějak to na mě dneska padlo...

Na Tylák si taky ráda vzpomenu. Jiná doba, jiné věci, a teď to není k napsání...

Teta drogerie má proti té s pultem jednu výhodu, ne? V pubertě jsem měla problém tyhle věci koupit v sámošce se starou paní na kase. Jednou se nade mnou slitovala a sama od sebe mi nabídla neprůhlednou tašku zdarma.

No vida, nejsem jediná :-)

Dlouho jsem u Tebe nebyl Ivčo, zkusil jsem. Trošku Tvé spisovné nostalgii nerozumím. Ale to je asi proto, že nejsem z Prahy. Zdravím...

Taky zdravím