Ivano, to není věkem. Je to stále větší a větší přemírou informací ke vstřebání. Ty nové pak zákonitě vytlačují ty starší

No nevím, moc nových informací nepodržím a ty staré už nějak mizí.

Líp už bylo.

S tím se budete muset smířit. Já to na sobě pozoruju už nějaký tři čtyři roky a že bych byl nějak nadšen, to teda ne.

Taky se trochu bojím

No jo, je to tak, Ivanko. Já jsem ale v první chvíli myslila, že píšeš o filmu Bohéma, o němž jsem četla na jakémsi předchozím blogu. Tam se mi jména herců (s jejich náhradní vizáží) pletly dokonale. S tou mojí pamětí je to problém, hlavně jmen, obličeje mi problémy nedělají (což je opakem u mého muže)... Ale poznatek: Pokud se nám nepletou česnek s cibuli í - a jména našich dětí, je to ještě pořád dobrý... A s úsměvem jde všechno líp.

Mirko, právě jsem oslovila syna Nando... Muž se smál jak šílenec a pak vyzval fenku: Tak pojď , Matyáši, jdeme do parku...

Znám. U sebe ve chvíli, kdy nějakou větu nedořeknu a chci ji doříct později, A souvislost je v pryč. Hlavně se to týká tří věcí: 1: jmen, 2. čísel, a 3. - to už jsem zapomněl.

Jo. Tak to je onoA to budete ještě mladší než já, co...

Jo, to je takový to to... Víš co myslím!

NE Myslíš to ze skla?

Ivčo, do padesátky je to jen HOSIP, teprve pak máme nárok na toho německýho strejdu

Padesátka již kope do dveří...Tak to je On

Ivanko, nějak se s tím osobně začínám setkávat čím dál častěji.

Taky?

tak schválně, jmenovkyně: jak se jmenoval ten, kterej hrál ty čerty ( pomůcka: a mluvil Vinnetoua) ...to je zas hitovka v naší rodině

Fišer?

znam moc dobre...ode me, od mamy, od jinejch...klasicka evoluce!

Mě to dost děsí. MarkuJak budu vypadat za deset let?