- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Co máme psíka (3 roky) tak se na Silvestra zabarikádujeme doma a nevycházíme. Slyšíme to tlumeně a Felix je cekem v klidu i při svém psím ADHD.
To u nás nejde, jsme přímo v centru děníTrpíme všichni jak zvířata...
Velmi dobře napsané s překvapující pointou. Mají to s námi čumáci někdy těžké.
Hezky napsané. A zezačátku to nevypadalo, že bude v příběhu vystupovat také pejskem???
ty Tvoje Ich-formy, to je vždycky vo nervy, nez se jeden dobere pointy!
A cos myslel? Že snad se mně.....chce......a píšu o tom blog?
Fenku musím zavřít do sklepa jinak by se vztekem uštěkala.
V našem by se zbláznila, tam se bojím i já za bílého dne...
Je smutné, že našemu čtyřnožci to přestalo vadit až po ohluchnutí. Ivano
Víš co, Réza už taky kdovíjak neslyší, ale vnímá asi i ty otřesy, puch ze spálenin, a tak
našemu setrovi, byť je to většinou městskej pes, naštěstí vždy stačilo slovy ho uklidnit a pohladit, takže všechny petardy spíš sledoval ze zájmu, že se venku něco novýho děje, to spíš vždycky utíká před vysavačem
Úžasný blog!!!!!!!! Můj Žolík, kříženeček z útulku řval/štěkal už od čtyř hodin odpoledne, chtěl se s těmi petardami porvat. Tekly mi nervy, venku kravál, doma kravál, panelák vzhůru nohama. A když jsme jakžtakž usnuli, tak před třetí ráno zase petardy. Vožralí se zřejmě probrali a likvidovali to, co jim ještě zbylo.
Pod peřinou jsme seděli jako myšlky: batole, kočka a já. Lítalo to ze všech stran. Bum, bum, bum. Cítila jsem to podobně: http://sylvaheidlerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=577