Smrťák, mistr improvizace
Celkem nevinně se může jevit vyprávění, jak otec uměl spravovat své první auto, které říkal Piccola. Jak se jmenovalo oficiálně, nevím. Praga? Znám ho jenom z fotek, taková černá krabice s náhradním kolem na zádech.
Táta ho prý spravoval sekerou či kladivem, obávám se, že nenadsazoval, těmito nástroji dokázal spravit ledacos. Jednou milé Piccole praskl klínový řemen, i obrátil se nesmlouvavě na svou sestru, kterou tehdy vezl z chaty, aby mu neprodleně vydala své zánovní silonky. Pomocí tohoto módního výstřelku dojeli pohodlně asi třicet kilometrů, co jim ještě scházelo do Prahy. Prasklý chladič zalepil už dříve rozžvýkanou chlebovou střídou.
Otec se improvizačně vyžíval zejména v situacích, spojených právě s chatou. Koneckonců, už její stavba byla jedna velká improvizace. Na samém začátku, to jest před skoro šedesáti lety byl docela pěkný, od profesionála dodaný stavební plán. Strýc Antonín, architekt ,si dal záležet. Otec však nebyl spokojen. Chtěl něco jiného, tak pohrdnul Antonínovým plánem a načrtnul si svůj, lepší, samozřejmě. Prasklo na to hned několik papírových sáčků od pečiva a dvě tužky, otec to vzal z gruntu. A podle toho si chatu taky postavil. Stojí doposud, mám ji teď já. Kdybych se zničehožnic přestala ozývat, je to jasné: plán nebyl až tak docela OK...
Z úsměvných improvizačních historek z chaty se mi vždy vybaví jedna vpravdě vrytá do mé paměti, neb jsem byla přímým uživatelem. Když si otec koupil v sedmdesáti závodní plachetnici, jezdil okamžitě, beze strachu a až na pár počátečních pádů dobře. Já jsem strašně chtěl jezdit, ale bála jsem se. Loď se pohybovala hodně rychle, a byla dost vratká, na můj vkus. I vymyslel otec vychytávku: pomocí lan a dlouhých kulatin připevnil z každé strany lodi po kánoi. Plachetnice už nebyla tak vratká ani rychlá, a já se přestala bát. Jaké bylo moje překvapení, když si při obracení lodi obě kanoe nastoupily ke mně na palubu a potopily mě!
Poslední vzpomínka je opravdu poslední, co se otcova působení na chatě týče. Muž zakoupil strunovku, aby zušlechtil trávník kolem chaty. Já osobně bych těch pár chlupů vzala nůžkami na papír, no ale budiž. Muž si chtěl připadat nóbl a odborně, tak si tam pyšně vrčel svým zeleným kousátkem. Náhle mu vypadlo z ruky. Bos, pouze v trenkách a obrovském slamáku, mu šel naproti můj tehdy už pětaosmdesátiletý otec. V ruce něco nepopsatelného, vyrobeného z nějakého pluhu a smrkové kulatiny, žal ubohý trávníček i s kořeny borovic, tvářil se nevýslovně hrdě, a měl to hned hotovo. Vypadal jako do hněda opálený zodpovědný kmotr smrťák, který je sice na dovolené, ale když vidí nějakou naléhavou práci, neváhá vzít svůj nástroj do ruky...
Tato improvizovaná kosa se po tátově smrti ztratila. Marně jsme ji hledali, chtěli jsme ji uchovat jako ponaučení budoucím generacím. Nevím přesně, jestli měla být ponaučením varovným, nebo následování hodným, to je fuk. Prostě zmizela ze světa.
Někdo ji ukradl, konstatoval naštvaně syn, který měl a má pro dědovy výstřednosti velmi vřelé pochopení.
Ale já vím, kam zmizela. Tam někde s ní otec žne věčný trávník, opálený, spokojený, má na sobě pantofle a trenky a slamák, a vymýšlí, čím by svůj nástroj zvelebil...
Ivana Dianová
Nedívej se tam, nikdo tam není
Nevím přesně, zda je to dar nebo prokletí. Jsem pro jistou skupinu obyvatel nepřehlédnutelná a neodolatelná. Vlastně s tím nic nechci dělat, i kdyby to šlo, když se tak nad tím zamýšlím.
Ivana Dianová
Billa šok
Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.
Ivana Dianová
Utržená ze řetězu
Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!
Ivana Dianová
Kšeft století
Nejsem obchodně zdatná. Vůbec. Nemám v sobě to pnutí a když se občas snažím v tomto směru něco podniknout, kdekdo mě dokonale očůrá. Tím víc mě fasinují lidé, kteří to mají naopak, zejména když tím nepoškozují druhé.
Ivana Dianová
Dvě ženy v jedné posteli
Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Koalici rozdělují výše daňové slevy na poplatníka i výpověď bez udání důvodu
Rozpory ve vládní koalici u zásadních věcí přibývají s blížícími se volbami, ale i kvůli tomu, že...
Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, oznámil premiér
Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, uvedl v úterý britský premiér Rishi Sunak...
Herečky ze Zlaté labutě vydražily rekvizity ze seriálu pro děti z dětských domovů
Seriál Zlatá labuť se blíží do finále, a proto TV Nova uspořádala v sobotu charitativní akci v Art...
Hrozí nový Černobyl. Centrum Střední Asie mohou zamořit radioaktivní kaly
Nestabilní odkaliště vzniklá v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí...
Financial Controller (A12540)
AURES Holdings a.s.
Praha
- Počet článků 628
- Celková karma 33,43
- Průměrná čtenost 2040x