Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechte mě spát!

3. 12. 2016 19:11:48
Včera jsem si - zase jednou - sedla do vyhřáté tramvaje a ...usnula. Probrala jsem se až na konečné, poctivě řečeno probral mě řidič, který byl tak šťastný, že jsem živá, že jsem byla až dojatá.

Jeho radost netrvala dlouho: obratem jsem totiž opět nastoupila, což by ani tak nevadilo, ale dojela jsem pro změnu do vozovny, neb jsem znovu usnula. Přála bych vám vidět jeho ztýraný zoufalý výraz, když zjistil, že mě zase neudal a zase nejevím známky života...

Já za to nemůžu; jak se octnu v teple, rytmicky to drncá, hučí nebo skřípe – jsem ztracená. Tedy v limbu. A ta tramvaj je tutovka. Můj otec, v tomto oboru mistr nad mistry, by vám to potvrdil; ten svého času dokonce jezdil do práce s nataženým budíkem, a to i tehdy, kdy už si preventivně přestal sedat a jenom klimbal opřený o tyč.

Jsem po něm. Dokážeme usnout úplně všude, kdykoli a na libovolně dlouho. Spíme tvrdě a spíme rádi. Ustane pohyb - vytratí se vědomí. „Duch neduchá“, říká tomu otec výstižně. Jsme schopni usnout u zubaře (otec), u holiče (já - bzučel tam fén), ve frontě, během jízdy na eskalátoru, a v dalších těžko uvěřitelných situacích. (Podotýkám, aby snad někoho nenapadlo něco špatného, že jsme oba abstinenti!)

A v žádném případě se nejedná o povrchní spánek, to byste nám křivdili! Pokaždé ztuhneme, zbledneme, vychladneme a zavřené oči nám zapadnou hluboko do důlků. Otce jednou příšerně zfackovala prodavačka obuvi, před kterou usedl na židli, aby si vyzkoušel přinesený pár bot. Bylo tam teplo, bzučelo rádio, no, otec bez problémů a téměř bez prodlení usnul a vyhlížel, jak jsem výše popsala...

Existují jen dva způsoby, jak nás bez násilí ve vteřině postavit na nohy: u otce je to věta „Karle, běhá tu nějaká myš“ a mě spolehlivě zmobilizuje kojenecký pláč, stačí kvíknutí. Miminkovský křik mám i nahraný na budíku - bez toho bych po ránu nedala ani ránu.

Vlastně jsem se před chvílí posadila k počítači, že si na internetu zjistím, co ta spavost vlastně znamená, jak jsme k tomu přišli (mouchu Tse – Tse, která se nabízí, vylučuji), a co se popřípadě s tím dá dělat; no a zapovídala jsem se, zapsala jsem se.

A teď už to nedám. Jak tak sedím, vykoupaná, u rozpálených kamen, skoro bez pohybu, počítač vrní, psi pravidelně oddychují...

Už to na mě jde...Už blednu, už chladnu, už mi zapadají oči do důlků...

Do - brou... n..............................................................................................................................................

Autor: Ivana Dianová | sobota 3.12.2016 19:11 | karma článku: 37.68 | přečteno: 2176x

Další články blogera

Ivana Dianová

Držka

Je to poměrně nelichotivý výraz, ale musím uznat, že v tomto případě přesný. Osoba, která byla takto označená, prostě Držka je, nedá se nic dělat...

20.6.2017 v 18:51 | Karma článku: 29.61 | Přečteno: 1192 | Diskuse

Ivana Dianová

Už se kácí v našem lese... Kde je můj les?

Dneska jsem byla na Tyláku. rozuměj na Tylově náměstí. Koncovce Bělehradské. Proběhla jsem si farmářský trh, koupila sobě i dceři zmrzlinu, poseděla u fontánky, a pak doslova uprchnula pryč. Pryč odsud!

14.6.2017 v 21:25 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 2018 | Diskuse

Ivana Dianová

Kolik máte přes ty...no přes ty vaše...no...prsa?

Bylo nás tam asi šest: já, nějaký muž v nejlepších letech, otrávený jako želva- bylo vidět, že sem byl za fyzického i duševního polomrtva dokopán svou polovičkou svinským krokem, dvě paní a ONA. Démonická ONA.

7.6.2017 v 13:21 | Karma článku: 31.59 | Přečteno: 2570 | Diskuse

Ivana Dianová

Maminka čůrá do vany

Maminka čůrá ve vaně. Tatínek taky. Asi, teda. A ještě dělají jiné věci! Horší! Mnohem horší! A nejsou jediní. Aspoň to tak vypadá.

29.5.2017 v 19:16 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 3054 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Barbora Pangrácová

Když Brok a já cvičíme jógu

Příběhy ze života s bláznivým štěnětem Brokem, který nikdy nespí a jeho životním zájmem je udělat co největší lumpárnu. Ty příběhy, které zná asi každý klasický pejskař.

23.6.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 211 | Diskuse

Iva Votočková

Z deníku Bridget Jonesové: Sluníčko svítí, vzduch krásně voní a bagry štěbetají

Objevil se u nás nový živočišný druh. Je větší než slon a štěbetá jako hejno ptáků. Obývá vyschlé rybníky a s největší pravděpodobností se živí romantickými dušemi. Tedy tu moji málem sežral. ;-)

23.6.2017 v 10:57 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 223 | Diskuse

Alice Kopřivová

Je stále děsný horko.....

a moje mamka je chalupě sama, telefon už má tři dny nedostupný. Je jí přes sedmdesát. Ne, nemám o ni strach. Při její vitalitě? Jenže co kdyby...

22.6.2017 v 19:01 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 682 | Diskuse

Aneta Nováková

Nepodvádím! Jde čistě o fyzickou potřebu.

Kdybych přestal chodit do bordelu, zničil bych své manželství. Našel bych si milenku a možná se i zamiloval. Tohle je bezpečnější.

22.6.2017 v 18:00 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 1166 | Diskuse

Petra Polsen

Opice v hlavě

Nedávno jsem se dověděla, že všichni máme v hlavě opici, která nás může sežrat zaživa. Když nemá delší dobu co na práci...

22.6.2017 v 10:31 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 264 | Diskuse
Počet článků 431 Celková karma 34.12 Průměrná čtenost 1885

Učitelka MŠ, matka, muzikantka, autorka knihy "30% pro život", ...a také Danajka

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.