Děti nebo psi? A nebo snad všichni? Na brokolici?
V tomto období chodím venčit školkové děti hlavně do parku. Zahradu sice máme velkou a krásnou, hned okolo domu, ale jak je vlhko a tudíž blátivo, už to není ono.
Posbírám tedy svoje děťátka zvířátka, nakladu jim na srdce a rádoby na mysl různé rady, příkazy a zákazy, a vyrazíme.
Vzhledem k tomu, že mám neobyčejně přebujelou fantazii a představivost, běhám kolem nich jak neurotická ovčácká fenka, na každém rohu sčítám hlavy a kontroluji bezúhonnost. Děti si už na to zvykly.
Aby nechodily stále ve štrúdlu, hojně využívám oblíbený zlepšovák. "Támhle u toho velkého stromu s červenými listy!" vyvolávám jak prodavač tureckého medu na pouti. Nebo: "U stojánku s psími pytlíky!" Děti se proběhnou, počkají tam na mě, až doplazím a sečtu, a běží dál. Když zaznamenáme pěkné místečko, na chvíli zaparkujeme. To zase volám: "Od lampy až ke kamenům je naše území!" A děti se rozprostřou, dělají si skrýš pod keřem, popelí se, a tak.
Když nastane čas k houfování, máme smluvený signál. Ruční i hlasový. "První třída, ke mně!" halekám a mávám rukama. Kdo by hůře slyšel, vidí ruce, kdo naopak by mohl tvrdit, že přehlédl ruce, nemůže oslyšet můj řev. Většinou to klapne. Někdy taky volám "Moje děti, ke mně," to je fuk.
Nedávno jsem ale zažila těžko uvěřitelnou situaci. Jak pravil nejstarší kluk ze třídy, bylo to fakt hustýýý! Stojím na kopci a mohutně signalizuji. Rukama, hlasem, vším. Ve chvíli, kdy zazní ..."ke mně!" vidím, jak se ke mně pekelným tempem blíží dva ovčáci! "Děti, nechoďte sem!" stihnu ještě zavolat. Vlci sedí přede mnou, jazyky až na zem, po jejich stranách zubní výbava jako pro žraloka. Já tedy nejsem z nejmenších, ale s vlky si hledíme zpříma do očí. "Voni poslouchaj," pravil omluvně pán, zavolal si je a odešel na spodní cestu. Fuj! Proč ale poslouchají mě a ne jeho?
Děti se váhavě vracejí. Čeká je poslední popoběhnutí. U schodů se pak pochytají do dvojic a vyrazíme do školky. "Ke mně!" Blbec sklerotickej, učitelka nepoučitelná...Nic zlého si nepřipouštím a volám svou naučenou hlášku. A... Přes hory, přes doly, dupy dup...! Ale ne! Ale jo!! Oba známí vlci, nevím odkud, ale poslušně přiběhli na zavolání! Mají s sebou černého labradora. Asi kámoš. Zatímco vlci sedí a hledí, zubí se a funí, labrador mě mlátí ocasem jak bejkovcem. Ohlížím se po pánech: ni stopy! Představuji si, jak kráčím s celou tou bandou do školky, protože už musíme k obědu, ten černej sadista mě furt mlátí tím svým chvostem, vlci se zubí, děti piští zčásti blahem, zčásti strachy, jdeme dál, oni taky, pak do jídelny... a jde na mě záchvat hysterického smíchu. Nenapadá mě jediné řešení, než je vzít na zapékanou brokolici a gulášovku!
Tentokrát bez řečí a rukou, pouze s koulením očí a ukazováním obočím, opatrně a pomaličku, abychom dali šanci venčitelům, kráčíme ze schodů. Takhle tichounké nejsou děti ani při spaní! Aby ne. Všichni tři osrstové jdou spořádaně s námi.
Páníčkové nás doběhli těsně před přechodem...
Stejně by jim ta brokolice asi nechutnala!
Ivana Dianová
Nedívej se tam, nikdo tam není
Nevím přesně, zda je to dar nebo prokletí. Jsem pro jistou skupinu obyvatel nepřehlédnutelná a neodolatelná. Vlastně s tím nic nechci dělat, i kdyby to šlo, když se tak nad tím zamýšlím.
Ivana Dianová
Billa šok
Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.
Ivana Dianová
Utržená ze řetězu
Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!
Ivana Dianová
Kšeft století
Nejsem obchodně zdatná. Vůbec. Nemám v sobě to pnutí a když se občas snažím v tomto směru něco podniknout, kdekdo mě dokonale očůrá. Tím víc mě fasinují lidé, kteří to mají naopak, zejména když tím nepoškozují druhé.
Ivana Dianová
Dvě ženy v jedné posteli
Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Ženu soudí za sex se psem i zneužívání syna a vnuka. Byla to terapie, hájí se
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo projednávání případu dlouhodobého sexuálního zneužívání,...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Europoslanci prodloužili volný obchod s Ukrajinou, unijní farmáře více ochrání
Europoslanci schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, ovšem s kroky k vyšší ochraně...
Ředitelem Vojenského zpravodajství by mohl být Bartovský, nahradí Berouna
Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta dnes na...
Protesty za Gazu zachvacují americké univerzity, policie masivně zatýká
Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých...
Pokus o atentát na Pellegriniho, „psala“ ČTK. Do agentury se nabourali hackeři
Neznámý útočník umístil na zpravodajský web České tiskové kanceláře (ČTK) České noviny dvě lživé...
Prodej rodinného domu 241 m2 Slavětín, pozemek 432 m2
Na Městečku, Slavětín, okres Louny
4 400 000 Kč
- Počet článků 628
- Celková karma 33,43
- Průměrná čtenost 2040x