Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lučinový dort, zákryt a rozličné úlety

15. 11. 2016 22:37:03
"Proše pana, pan za pana, by pan pana neviděl!" broukal si úsečně Honza a pravidelně škubal pravou rukou. "Hele, je ti dobře?" optala jsem se starostlivě.

"Výborně!" odtušil můj nejdražší a dál dělal ty divné pohyby. Že by se o něj zase pokoušela mrtvice? Postavila jsem na stůl další kávu s panákem rumu a znepokojeně pohlédla do skleněného pekáče. Stály tam v dokonalém pozoru piškoty, prve namočené rumovým kafem. Původně měly natěsno ležet vedle sebe na smetanové vrstvě, ale to pro Honzu- vysloužilého lampasáka - nebylo dostatečně přitažlivé. "Zákryt, to neznáš?" odtušil naoko ledabyle, ale zjevně pyšně: vojsko jak malované!

Nemilosrdně jsem mu je pokosila. "Lehnout!" uštěkla jsem. "Snad k zemi, když už!" ohradil se, "ale to sem nepatří! To nejsou pořadová, to je taktika!" "Jdi do háje..." ulevila jsem si. Ty morbidní komínky v každém fochu už jsem bezmála zkousla, že učil moji maličkou dceru usínat v pozoru, to víceméně taky, zvlášť když se jí to tak líbilo, ale co je moc, je moc!

"Ty mi něco povídej," pronesl uštěpačně. "Co to bylo dneska před tou poštou?" zašklebil se. "Co jako?" chtěla jsem to kopnout do autu. "Ti holubi, ti holubi, jestli jsi to už zapomněla!" "No jo, aby ses nezbláznil!" "Já?! "protáhl. Protočila jsem oči v sloup. Hejno ušmudlaných holubů na chodníku před poštou zobalo okraje pizzy, kterou jim věnoval nějaký hodný mladík, a zuřivě u toho vrkalo. "Nebavte se a jezte!" Zopakoval Honzík s chutí, co ze mne v tu chvíli automaticky vyletělo. "Chudinky děti! Chudinky holoubci! Ještě žes jim neřekla "nehoupejte se při jídle na židli", jako mně tuhle!" "Nesnáším, když se děti v jídelně baví," bručela jsem rozpačitě, "je tam šílená akustika, kdo to má vydržet? Jiný uši mi už, hergot sakra krucinál, nenarostou!"

Je zajímavé, jak některé profese neúprosně zdeformují člověka, aniž by si toho včas všimnul. Kdysi jsem chodila s kriminalistou. Bylo mi sedmnáct, jemu o dost víc. Myslela jsem, že proto mě pořád tak hlídá. Vodí až do domu, vždycky jsem musela volat z okna, že jsem už doma. Jednou jsem se chytla s tátou a v důsledku toho přišla pozdě na rande. Navíc těžce rozladěná. "Měla jsem šílenou situaci s tátou," zavrčela jsem tehdy na omluvu a schoulila se do sebe i do sedadla auta, abych se z toho trochu oklepala. "Jsem z něj úplně vyřízená, nech mě!" kňučela jsem jak malá. "NEZNEUŽIL TĚ?!" vyrazil ze sebe milý kapitán zběsile. "COŽE?" vypadlo ze mě vyšokovaně. "NEEE! Prosím tě, jak tě tohle mohlo napadnout?" Hádka s otcem byla zapomenuta a teď jsem poulila zrak na svého milého. "Ále, stávají se všelijaké věci, " kroutil se...

Poslední vrstvu piškotových ležáků jsem pečlivě zalila bělostnou peřinkou z Lučin, žloutků, šlehačky a cukru. Nábožně jsem si oba přivoněli. Nádhera! "Tak, a šup do ledničky!" pronesla jsem spokojeně. "Ne, ty ne! Já sám!" vyhrknul Honzík a popadl pekáč, abych se ho nezmocnila dřív. Jasně. Pekáč bude v zákrytu. Já bych to tam mohla dát šejdrem! Na logickém místě! Bóže, to je na světě poťapaného lidu, jak říkávala moje teta. Ale stejně ho mám ráda!

"Hlavně, že se máme, co," pronesl zjihle a smířlivě můj milý, jako by mi četl myšlenky...

Autor: Ivana Dianová | úterý 15.11.2016 22:37 | karma článku: 35.35 | přečteno: 1488x

Další články blogera

Ivana Dianová

Jsem chlupatá, chlupatá

U mne si očividně daly sraz všechny chloupky naší rodiny. Nikdo je nechtěl, tak šly ke mně; co se budou vnucovat, no ne? A u mne se mají dobře...

16.8.2017 v 13:16 | Karma článku: 33.42 | Přečteno: 2179 | Diskuse

Ivana Dianová

Volba

Přilezla jsem k ní po čtyřech, k posledku už jsem se spíše jen plazila, vyčerpaná až k bolesti, strašlivé bolesti. Moje poslední naděje při už jenom zbytečku víry. Buď mi pomůže, a nebo chci... A nebo už nechci, věděla jsem.

15.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 27.25 | Přečteno: 950 | Diskuse

Ivana Dianová

Můžete mi říkat Fitipaldino, popřípadě zkráceně Fifi. 1. kapitola

Víte, co si dám k padesátinám? A nebo víte co? Nehádejte, na to byste nikdy nepřišli. Jenom se vyčerpáte a nic z toho!

5.8.2017 v 8:05 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 531 | Diskuse

Ivana Dianová

Sviňucha

Nejdřív jsem si ji prohlížela z dálky, no, ze tří metrů, upřesním, a zezadu. Ten účes by se mi moc líbil: rafinovaně několika odstíny téže barvy zkrášlené vlasy do půli zad, střih tip tip. Fakt paráda!

24.7.2017 v 16:24 | Karma článku: 31.71 | Přečteno: 1267 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

O těžké depresi (teď už vím, že zbláznit se může každý)

Zbláznit se může každý. Jako vážně. Trochu mě zaráží, že si stále někteří lidé myslí, že deprese je něco jako špatná nálada. O depresi mluvím hodně, protože deprese neznamená, že jsem přecitlivěla chudinka bez sebevědomí.

21.8.2017 v 16:15 | Karma článku: 27.50 | Přečteno: 1042 | Diskuse

Edna Nová

Mé představy o ideálním muži (aneb jak si z blogu udělat seznamku)

No tak představovat si ta holka může ledacos. Aby to taky nepřepískla a nezůstala na ocet. Čeká snad prince na bílém koni?! A nejhorší jsou ty trapné pětatřicítky, které spolkly všechnu moudrost. Doufám, že tak dalece ještě nejsem

21.8.2017 v 8:18 | Karma článku: 27.53 | Přečteno: 1571 | Diskuse

Jitka Štanclová

Machruješ a neumíš ani pověsit prádlo!

Je až s podivem, co se člověku po létech vybaví, když vidí někoho věšet prádlo. Už za mého mládí platilo, že nejlepší aviváž je čerstvý vzduch a nejlepší žehlička je svěží vítr. A taky to, jak prádlo pověsíte.

20.8.2017 v 19:49 | Karma článku: 21.66 | Přečteno: 786 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Malá radost pro staré lidi v domovech

Bydlí tam, často jen leží a v mnoha případech se nemají na co těšit. Jejich rodina se k nim nedostane tak často, jak by si přáli. Každý zájem o ně je pro ně velkým potěšením a vysvobozením z dlouhého všedního dne.

20.8.2017 v 14:08 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 507 | Diskuse

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 33.17 | Přečteno: 2158 | Diskuse
Počet článků 437 Celková karma 31.66 Průměrná čtenost 1887

Učitelka MŠ, matka, muzikantka, autorka knihy "30% pro život", ...a také Danajka

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.